165 cm
Váha ?
63 - 62 - 61 - 60 - 59 - 58 - 57 - 56 - 55 - 54 - 53 - 52 - 51 - 50 - 49 - 48 - 47

October 2017

Blue jeans diet

10. october 2017 at 19:22 | Dianay
Potřebuju nutně nějaký režim a pravidla,
takže se pouštím do BlueJeans diet.


Budu se to snažit co nejvíce dodržovat.
Vážně musím dát ty špeky dolů co nejrychleji a bohužel jediný způsob je takováhle hladovka ....

28.10 mě čeká jedna důležitá akce v Itálii a musím vypadat dobře, prostě musím být hubená.
Mám přesně 17 dní, doufám, že alespoň 6 kilo dám dolů.

Jablko - 100 kcal
Tvaroh - 150 kcal ....

Dnes jsem bohužel snědla o 50 kcal více :(
Ale pohyb je - 105 kcal,

takže dnešek 160 kcal.

Destiny

2. october 2017 at 20:40 | Dianay
Život je jako horská dráha.
Jednou nahoře, jednou dole, potom zase nahoře, až nám tělo chvěje strachy.
Chvíli s úsměvem z adrenalinu v krvi, chvíli s úzkostí a staženým žaludkem.
Ale co když ta úzkost trvá už moc dlouho a co když se strach začne měnit v bolest.
A my nemůžeme křičet, protože nám v tom něco brání.
V tom momentě zjistíme, ze jsme na horskou dráhu nikdy nechtěli.
Ale je pozdě. Řetězy cvakly, pásy kolem hrudníku se zavřely a my jedeme vzhůru.
V tu chvili se dostaví tupá bolest ve spáncích, žaludek nas začne pálit, chce se nám brečet.
Chtěli bychom tak strašně křičet a a slést a odejít pryč a utéct co nejdál a nikdy nemít ten nápad na horskou dráhu jit, ale nemuzeme, už nemuzeme dělat nic. Jedeme vzhůru.
Je pozdě.
Mezitím co řetězy chrastí a my jedeme nahoru a nahoru, zjistíme, ze v celém vozíku jsme samy.
Že nikdo kolem nás není. Nikdo koho můžeme chytit za ruku, zavřít oči a překonat ty minuty hruzy společně.
Jsme na to sami.
Vyjedeme nahoru, rozhledeme se. Vidíme celou horskou dráhu v plné výšce, délce.
Až si všimneme, že v poslední a nejnebezpečnější a té nejvíc prudké části, chybí koleje.
Začne se nám motat hlava, úzkostí přestaneme dýchat, dostaví se mdloby.
Pochopíme, co nás čeká a zároveň si uvědomíme, že neexistuje cesta zpátky.
Nastane chvíle ticha, když najednou v hlavě plné myšlenek si uvědomíme, že tohle je vlastně to, co jsme celou dobu chtěly.
A začneme se smat, smát a smát.
Protoze zjistíme, ze tohle vsechno neni nic jiného , nez nás osud