165 cm
Váha ?
63 - 62 - 61 - 60 - 59 - 58 - 57 - 56 - 55 - 54 - 53 - 52 - 51 - 50 - 49 - 48 - 47

December 2011

Vánoce pro panenku.

23. december 2011 at 0:20 | dianay
Jsou tady, jako každým rokem.
Už jsou zase tady.
Těšit se, nebo nětěšit?
Moje tělo říká ANO, moje mysl říká NE.
Je to tak složité, přitom vlastně tak jednoduché.
Protože i dieta s užíváním si jdou dát dohromady.
Nevěříte?
Zkuste jíst všechny nízkotučné bílkoviny a zeleninu,
občas kousek ovoce, občas si zacvičit
a hubnete, hubnete, hubnete.
A ubíráte na centimetrech.
Dokonce tak rychle, že neuvěříte svým vlastním očím!

Rok 2011 byl dobrý, zhubla jsem, na kost,
byla jsem celé léto krásná a dokonalá.
U moře jsem byla hvězda.
Krásné tělo, vlasy, opálení.
Teď už to je horší, ale zase se k té dokonalosti blížím
Menší pas, menší boky, menší kalhoty, menší velikosti.
Ach.
Měla jsem i dokonalýho kluka, nejkrásnějšího na světě..
Vypadal jako Enrique Inglesias, všichni mu tak říkali.
Ty jeho tmavé hnědé oči, opálené tělo, rozcuchané vlasy.
3 nejkrásnější a nezapomenutelný roky mého života.
Bohužel to tak asi mělo být,
už nikdy nepotkám nikoho jako byl on,
ale alespoň mám na co vzpomínat...

Trápení vystřídá natšení na Silvestra, hodlám se maximálně ožrat
jako prase!
Zapít ten rok, všechnu srast a slast
necítit tělo, nevnímat okolí, nevnímat čas, nevědět o sobě
to chci a na to se těším
vodka, lehká kola, rum, fitness džusy
a vlastně konečně SVOBODA
Flirtování, mazlení se, nezávaznej sex
pozitiva toho, být konečně single. To mě uklidňuje.
Chci se ožrat, rozjet se, někoho sbalit.
Chci se zhulit, klidně zkusit extázi.
Chci udělat krásnej ohňostroj,
Nechci na tenhle silvestr nikdy zapomenout.

Příští rok si hodlám užít. Už od jara
Nový rok - nové oblečení, boty, vlasy
nová postava!
Do konce unora budu mít postavu snů,
na začátku jara budu jako víla
dokonalá, křehká.
Panenka s obrovskýma modrýma očima
nádherným oblečením
rozkošnou tvářičkou
dlouhými, krásnými vlasy.
Nedostupná. Ale dokonalá.

Zítra si udělám dietní salát,
bez majonézy - bez výčitek.
S jogurtem, zeleninou, pár brambory.
Vánoce bez cukroví, sladkostí, smažených jídel
To jsou vánoce, jaké slaví křehké panenky
Vánoce, které slavíme MY.
My jsme totiž křehké panenky, my zemřeme,
když si vezmeme větší sousto, než smíme.
Naše naděje - zelenina, mléčné výrobky, ovoce.
Držme se jí. A panenkami zůstaneme.

Přeji vám nádherné prožití vánočních svátků
Všechny vás miluju.
Díky za to, že jsem vás poznala.
Držím vám palce, a budu, celé vánoce a svátky.
Ať jsme na nový rok pořád dokonalé.
Ať jsme den ode dne krásnější, hubenější.
Ještě jednou
KRÁSNÉ VÁNOCE!

4 Sunday of Advent! <3

18. december 2011 at 16:48 | dianay
Miluju to, miluju tu atmosféru Vánoc. Zapálení adventního věnečku, vůně cukroví, františku, vánočky, stromečku, skořice, vanilky, ovoce, klidu a pohody. Zbožňuju to.
Celý rok se právě na tohle těším. Až si budu moct pustit na celý dům koledy, až si budu moct okna vyzdobit zlatými hvězdičkami, až si budu moct na okno dát svícínek, malý stromeček do středu pokojíku, až vyzdobíme s maminkou byt. Až se bude linout celým domem vůně peníčků, vanilkových rohlíčků, marmelády, vánočky, vanilky a krásné skořice.
To je pohoda, takový klid, že to zní skoro neuvěřitelně až vymyšleně. To jsou ty Vánoce co všichni milujeme, kdy jsme všichni spolu, máme se rádi.

Opravdu to miluju, nemůžu se dočkat celých Vánočních svátků. Až uvidím všechny členy mé rodiny po několika měsících, uvidím usměvy na tvářích všech. Tu pohodu, ten klid. Tu radost, žádný stres, alespoň na jeden den. Na chviličku, alespoň na chvíli.
I když není letos sníh, alespoň si ho můžeme představovat. Jak jdeme v zasněženém prostředí ke kostelu na mši, nebo jak se v lodičkách boříme do sněhu, protože musíme být slavnostně oblečeni.

Až by se zdálo, že jsem na chvíli zapomněla, proč jsem si vlastně založila tenhle blog. Smutné, ale už jsem si vzpoměla. Kvůli hubnutí samozřejmě. Také by se zdálo, že jsem na něj alespoň trochu zapomněla, ale ne, nikdy na něj nezapomínám, myslím na něj pořád, jako kdyby to byla nevyléčitelná nemoc. Jako kdybych byla v kruhu, ze kterého už nikdy nebudu moct vylést. Ale je se čemu divit? Kolem nás denně chodí holky, které nemají k dokonalosti daleko, vidíme je všude. V televizi, v časopisech, na internetu, všude.
A když miluju tu vůni perníčku, rohlíčků - nikdy si je nedám. Maximálně si k nim přičichnu, abych nachytila atmosféru Vánoce.
Jestli u nás vládne klid a pohoda? Neřekla bych. Hádáme se, hádáme se pořád. S mámou, s tátou. I když s mámou je to o něco horší, nadáváme si sprostě, skoro se i pereme, nenávidíme se, nemůžeme na sebe ani promluvit, natož se na sebe alespoň podívat. Ach jo, to je tak smutné. Obě se tak milujeme, ale to zatracené, zatracené hubnutí z nás dělá největší rivalky, soupeřky. To nás rozděluje.
Celý den jsme řešili, co budu jíst o Vánocích, řekla jsem jí, že si budu dělat maso na vodě a salát, který si udělám s jogurtem a majonezou light. Řekla, že žádné vlastní sračky si dělat nebudu. Ale stejně, udělám!

Nemůžu si jít do kuchyně pro nic, aniž by na mě nezačala řvát. Nemůžu držet přesně mléčnou dietu, protože myslíte, že by mi dovolila si uvařit maso? Nebo nakrájet zeleninu? Ne!
A k tomu všemu je do Vánoc doma. Takže se do kuchyně nedostanu. No co, tak alespoň zhubnu. Už kvuli tomu musím vynechat večeři. Což mi nevadí. Nechci, aby na mě měla kecy, tak radši nebudu jíst nic. A nebudu tam vůbec chodit.

jídelníček:

snídaně: jablko
svačina: jogurt a káva
oběd: maso na vodě a zelenina ( malilinkatá porce)
svačina: jogurt a sklenice mléka
večeře: /

Zítra zase ten debilní hajzl! Psycholog. Co se mi kurva sere do života? Je to snad jeho život? Jeho tělo? Ať se do mě laskavě nějakej plesnivej dědek moc nesere.
Beru ho ale s rezervou, kecá stejně pořád to samý. Přijde mi to už vtipný. Vždycky čekám, že už bude řikat něco jinýho, ale on pořád kecá ty samý sračky. Fakt k smíchu. Má smůlu děděk. Ať se jde nažrat sám.

Jinak ty míry: boky 89, pas: 59, ruka 25 ... ostatní si změřím, až budu mít míň. Jako o prázdninách alespoň. Jsem na sebe naštvaná!

6 days - Christmas! Help!

17. december 2011 at 23:06 | dianay
Ano správně, za 6 dní jsou Vánoce, a já potřebuju pomoct. Zítra se zvážím, ale dost se bojím, co tam bude za číslo. Alespoň o půl gramu míň bych mít mohla :D
Hlavně v to doufám. Dneska se mi vedlo dobře. Dodržovala jsem přesně mléčnou dietu, až na svačinu, kterou jsem vynechala a potom si jí zkombinovala s večeří. Ani já sama se nechápu, takže se mě nesnažte pochopit.
Máma už dneska přinesla a nakoupila ingredience na bramborový salát, hlavně jsem si nemohla nevšimnou Hellmans majonezy, plnotučnou, hnusnou majonezu přinesla. A já tak doufala, že koupí light alespoň.
No nic, letos si budu salát prostě dělat sama. S mámou, protože nevím jak přesně, ona se zaťatými zuby, protože nesnáší mojí dietu a já snad s úsměvem.
Udělám si ho co nejvíc, hodně zeleniny, málo brambor, majoneza light a řecký bílý jogurt. Nic víc, nic míň.
Ale to pořád platí v případě, jestli zhubnu, alespoň 3 kila, jak jsem si stanovila. Jinak budu muset držet dietu i o Vánocích. A to by mě mrzelo. Proto se raději omezovat a cvičit teď.


Možná se ptáte jestli jsem cvičila ... ujistím vás, že samozřejmě ANO. Cvičím poctivě každý den, takovým zpusobem, že potím krev. Jsem vždycky uplně, ale uplně mrtvá.
Potom si dám ale stejně ještě nějaké cviky na nohy a na břicho, abych měla jistotu, že jsem se opravdu krásně posílala. Každý den víc a víc.

Bohužel v zrcadle zatím změny nevidím bohužel. Přijdu si pořád jako tlustá bečka. Ach jo. Mám strašné deprese, zvlášť teď! Před Vánocemi.

Jídelníček:

snídaně: Milko jogurt
svačina: mléko
oběd: dušená zeleniny
svačina a večeře: mléko, káva ; maso na vodě a zelenina.

Držte mi palce, abych na váze měla méně prosím. Nebo budu muset přejít na hodně striktní režim a to moc nechci.

Vánoce - TABU

16. december 2011 at 21:08 | dianay |  day after day*
Ohh, docvičila jsem, jsem mrtvá, lije ze mě, klepou se mi ruce a nohy, je mi vedro je mi na uření - ale ten pocit, tenhle pocit ničím nikdy nenahradím. Je to pocit dokonalosti, silné vůle, odhodlání. Jsem na sebe opravdu pyšná.
Stejně tak s dietou, dnes se mi extrémě dařilo. Dokonce jsem našla poslední zbytky vůle a nedala jsem si už nic k večeři, měla jsem mít vařené maso. Ale na to kašlu. Zbytečné kalorie na večer.

Dnes, jakmile jsem přišla ze školy jsem pokračovala ve svém vánočním úklidu - ani nevíte, jak se na Vánoce těším. Opravdu, na dárky, že uvidím svou rodinu, ale i na ten salát, který si ale dám pouze v případě poklesu váhy.
Pomáhala jsem mamce péct cukroví, perníčky, pusinky a linecké cukroví, které jsem teď doslepovala. Neochutnala jsem. Ani kapku marmelády, ani kousíček těsta. A to vše dělám jen proto, abych se nemusela o těch mých milovaných svátcích tak strašně moc omezovat. Abych si ten salát dát mohla.

Řekla bych, že hubnutí v zimě je něco strašnýho. Je to mnohem těžší a tělo automaticky jede na pomalejší režim. Protože je zima a ono to má prostě zafixované. Na jaře a v létě, prostě nejlepší čas s hubnutím.

Vánoce jsou u nás obecně docela tabu. Máma je na mě dost zlá, i naštvaná, táta mi všechno zakazuje. Počítač, internet, chodit ven, dávat kapesné. Ale co si myslím, že tím docílí? Že snad přestanu hubnout? Řeknu to takhle. Jestli mi něco z toho opravdu zakáže, budu jíst ještě, ještě míň.
A klidně přežiju týden jenom na vodě. Klidně. Jejich rozhodnutí. Já totiž jím, držím mléčnou dietu, při které se jí. Jen oni to nechápou. Proto jim chci ukázat, jako tvrdohlavá blbka, jak vypadá "nic nejedení".
Přitom můj plán jíst i salát neznají, přitom můj plán se na Vánoce tolik neomezovat by jim přišel k smíchu a nevěřili by mi ani slovo. Nic.

Dnešní jídelníček:

Snídaně: 120 g ovoce ( jablko a mandarinka)
Svačina: 100 zeleniny ( cherry rajčítka)
Oběd: 100 g 3% salámu
Svačina: 2x odt. tvaroh
Večeře: /

Hodné holky nezlobí, hodné holky nejí.

15. december 2011 at 22:39 | dianay
Ahoj berušky moje. Dlouho jsem přemýšlela, jestli napsat nějaký článek nebo ne. Nakonec jsem dospěla k závěru, že bych přeci jen pár slov měla napsat.
Pročítala jsem si články z minulých měsíců - od mého počátku hubnutí, až po nemocnici, týden s mámou doma, první návštěva psychiatra a přibrání a spokojenost všech - kromě mě.
Momentálně jsem na mléčné, nejdokonalejší, dietě. Nevážím se, neměřím se. V pondělí jdu k doktorovi, tak to bude překvápko. Skvělé pro mě, když budu mít míň, ale nevím jak on bude reagovat. Skvělá pro něj, když budu mít víc, ale nevím, jak budu reagovat já. Jestli nebudu mít míň alespoň o kilo, tak se asi zabiju.
Ale není možné, abych nic neshodila. Cvičím jako blázen, jím málo, piju hodně ledové vody, žádné prohřešky. Stará dobrá Dominika je tady. A radikální režim s ní.

Poslední dobou propadám dost depresím. Škola, Vánoční stres, můj kluk. Ve škole mám příšerný známky, nemůžu se na nic soustředit. Vánoce? Nemám ani jeden dárek a ani mít nebudu, nemám peníze, abych je koupila, takže si prostě všichni musí trhnout novou. Můj kluk už není můj kluk, už asi 3 měsíce. Je mi těžko na srdci. Ten pocit svobody jsem dlouho nezažila a než jsem si na něj alepsoň trochu zvykla, bylo to peklo.
Jediné, co by mě mohlo těšit, je právě váha a moje postava. Jo, jsem ztracená, já vím. Už zase probíhají neuvěřitelné hádky mezi mnou a rodiči. Rivalita tu je obrovská. O každý kus chleba, o každé sousto na večeři. Nikdy, už nikdy.

Moje nejlepší kamarádka M., se kterou jsem začala držet dietu nebyla 14 dní ve škole. Díky ní jsem zhubla, i když nevím, jestli to takhle formulovat, díky jsem nabrala jako prase. Díky ní bych byla zase jako bečka. Takže díky bohu, že tam teď není a já se můžu plně soustředit na dietu. Když totiž přijde, vždy přede mnou jí a moje chutě jsou strašné. Ale vrací se mi moje stará vůle, jsem za ní šťastná.

A víte, jak nesnáším zimu? Nehorázně. Mám jí plný zuby. Nemám co na sebe, mám deprese, je mi pořád zima, nedá se dělat nic jiného než být doma a cvičit, nebo spát. To je vážně to nejhorší období ze všech. Nejhorší. Nesnáším zimu a s ní společné vánoce, které miluju, ale nesnáším to jídlo. Takže je vlastně ze srdce nenávidím.
Cukroví se ani nedotknu, smaženého kapra nebo řízku už vůbec ne. Salátu možná, ale udělám si ho sama s jogurtem a light majonézou a jenom malinkým množstvím brambor. Že budu kazit tradice? Ok, buďte si na Nový rok tlusté, já teda nebudu. A když už je řeč o novém roce, předsevzetí je jasné. Ještě víc se do toho pustit a zabrat, chci si váhu udržet, ale hlavně, hlavně si krásně vytvarovat postavu a být dokonalá, opět dokonalá. Alespoň pro mě samotnou a pro ty, co mě chápou.

Jídelníček doplním zítra :)

Christmas spirit*

11. december 2011 at 11:58 | dianay |  day after day*
in general Je to tady. Utíká to jako voda. Třetí, tedy stříbrná neděle.
Co to znamená? 12 dní do Vánoc, posledních 12 dní na dietu, poslední čas zhubnout zpevnit. Poslední možnost, abych si na Silvestra řekla. Jo, tenhle rok jsem si splnila jedno z největších přání, jaké jsem kdy měla. Zhubla jsem. Z larvy se stal konečně motýl, z prasete se stala konečně hubená holka.
Chci si na Silvestra říct, že tenhle rok byl jeden z nejlepších. Zažila jsem spoustu zážitků. Skvělých, špatných, hodně špatných, úžasných, nezapomenutelných. Jako každý rok, ale tohle, tohle zhubnutí je pro mě zatím nevíc za celý život. Proto Cheers, Bienvenue nouvelle année.

diet Jak jsem řekla, mám tak 12 dní. To dám. Držím mléčnou, někdy né uplně přesnou dietu. Každopádně vše se pohybuje okolo nízkotučných bílkovin. Zatím jsem se nevážila, ani neměřila, mám měsíčky, takže jsem nějaká celá nafouklá. Ale samozřejmě, že funguje. Každý den se cítím lehčí.

exercise Jestli znáte Jillian Michael 30 day shred. Tak to je to, co teď momentálně cvičím. Jsem u levelu 1. 7 den z 10, takže ve čtvrtek jdu na level dva a musím říct, že za těch 7 dní se cítím mnohem pevnější, taková plná energie, přijdu si zpevněná a mám dobrou náladu.
Samozřejmě s tím souvisí moje váha. Jelikož při tomto cvičení se svaly budují velmi rychle, je možné že na váze nebudu mít míň, né-li víc. Protože svaly jsou obecně mnohem těžší než tuky. No tak uvidíme. Ale doporučuji všem.

Dnes jdu mít okna a dělat Vánoční uklid, péct budeme až v týdnu, nebo příští víkend. Ve škole to budu muset do té doby přežít, je to tam víc než smrt.
Mějte se krásně.



nice*

8. december 2011 at 16:51 | dianay
Ahoj kočky, jak se Vám daří? Má musím říct, že mě dobře, ještě jsem se teda nevážila, ale držím momentálně mléčnou dietu. Zvážím se až po víkendu, uvidím, jaký bude mít učinek, i když tělo má dost dlouhou dobu setrvačnost a než začně hubnout, bude to chvíli trvat. Proto to všichni vzdají hned na začátku, nebo třeba po týdnu. Už už už si tělo začíná uvědomovat, že bude muset čerpat ze svých zásob, ale vy do sebe naperete všechno možné, sladké, slané, mastné, tučné ... tělo si řekne, co kdyby se týden opakoval? Tak si všechno uloží, a nejen že vůbec, ale vůbec nic nezhubnete, ale akorát přiberete. Takže se vyplatí mít trpělivost a vůli.

Dnes jsem cvičila 30 day shared s Jillian Michaels, myslím, že dnes už mám 4/10 dnů. Což je dobré. Do vánoc to chci mít dole, jak jsem řekla.
Chci si dát alespoň ten salát, na ten se mmmm, těším :)
A jak se máte vy?

Můj vánoční dárek? ... být dokonalá.

5. december 2011 at 12:11 | dianay
Do Vánoc zbývají cca. 3 týdny, do té doby budu mít o 3-4 méně a tečka. Není to rozhodně tolik, je to strašně málo, na to že jsem zhubla už 13 kilo a chci mít tu váhu zpět.
Včera jsem pila jen kávu a mléko. Ale to už pít nemůžu, mám z něj hrozné křeče a dost mě nedýmá. Nic příjemnýho. Takže do středy budu nejspíš na "tekutinách".
Všech tekutinách bez cukru, co zasytí. Takže samozřejmě všechny čaje. Teď jako k obědu jsem si uvařila čas s umělým sladidlem a citrónem, který jsem si teda povolila. Ten můžu neomezeně, stejně jako vody. Kávu můžu také, ale s tím mlékem se musím omezovat. Dnes je mikuláš, rodiče samozřejmě nepočítají s tím, že by mi dali nějaké sladkosti. Tak doufám, že nebudou dělat nějaký rozpory.
Jinak jsem nechutná, jsem nechutně tlustá. Když sedím, vyvalují se mi špeky na břiše. Nejvíc k breku je to, že si na tom špek nemužu zvyknout, pořád mi přijde, že mi tam něco překáží, jako kdybych tam měco měla co ke mě nepatří. Ani se nedivím, žila jse teď půl roku bez všeho tuku a teď tohle?
Neneneneneenenenene. Je mi ze sebe nechutně.
Dnes jdu ještě k psychologovi, nebudu mít míň kilo myslím, ale bude koukat, až tam přijdu v lednu. Říkám, že mě nikdo nezastaví. Do vánoc se ozvu.
A PŘÍSAHÁM, ŽE SE JÍDLA DO VÁNOC ANI NEDOKTKNU!
Jestli mi bude dělat problém to dodržet, tak si to vyřežu do ruky, nebo já nevím. Musím. Musím. Musím.