Dianay

165 cm

63 - 62 - 61 - 60 - 59 - 58 - 57 - 56 - 55 - 54 - 53 - 52 - 51 - 50 - 49 - 48 - 47

Mléčná dieta 2.den ( -21 dní)

Yesterday at 8:13 | Dianay |  day after day*
Celé je to jedna velká katastrofa.
Celý moje odporný tlustý tělo, zrovna teď, když začalo léto. Bože ...

Můj obří rozežranej žaludek, který má pořád hlad.
Vetší než můj žaludek jsou ale moje odporný stehna, břicho, ruce. VŠECHNO.

Na mléčné dietě mám v plánu být 21 dní, doufám, že se na těch 45 kilo dostanu. MUSÍM PROSTĚ.
Vím, že tahle dieta mě zachrání, vím, že při ní vždycky zhubnu, nesmím to porušit nesmím.
Nebudu špek i tohle léto. NEBUDU.

Těch posraných 5 kilo prostě dám dolu, za každou cenu!

Jídelníček včera:
snídaně - káva
oběd - káva
večer - káva

Jídelníček dnes:
Snídaně - odtučněný jogurt
svačina: odtučněný tvaroh
oběd: 100g kuřecí šunky light
vačina - odtučněný tvaroh
večeře - 2 vajíčka ( spíš si dám jenom bílky, ještě uvidím)

Preferuju umřít, než být takhle nechutná, tlustá odporná a normální ....

 

- 25 dní

Thursday at 9:07 | Dianay |  day after day*
Už jen 25 dní. Ono to zní jako dlouhá doba, ale je to hrozně málo, zvlášť pro mě s bazálním metabolismem asi -200 kalorií :( Mojě tělo nechce pustit ani gram, bude to hroznej boj, ale hlavně je to příšerně demotivační....

Včera jsem byla v jedné poradně na měření těla. Mám kolem 49 plus mínus.
Teoreticky jsem v podváze, ale BOŽE, KDYŽ VYPADÁM NORMÁLNĚ ( nikdo si neřene prostě - ta je hubená, ale NAPROSTO NORMÁLNÍ), tak jako jak mám mít 52, což je MOJE VÁHA, kdy budu mít menstruaci?

Prostě, kdy nastane ten moment, kdy budu vážně hubená? Tak, abych byla opravdu hubená, ne normální. Vím, že to je s těmi 45 kg, které prostě musím mít. Nevím, jestli je to reálné shodit 4 kg za 25 dní, samozřejmě, pro ostatní lidi ano, ale s mým metabolismem je to bohužel peklo.

ALE DOST VÝMLUV - stačí žrát málo. Je to prostě tak.


Hladovět nechci, protože vím, že se stejně nažeru a JEŠTĚ VÍC si zpomalit metabolismus mi fakt nepřijde vhodné. Takže ty kafe a jogurty, možná občas zeleninu si dám.
S tím, že těch 600 kalorií překročit nesmím.

Pravděpodobně začnu s mléčnu dietou.
Asi určitě od zítra.

Ta mě nikdy nezklame.

Tohle je boj, který ale nemám šanci vyhrát. Buď se vzdám, nebo budu bojovat dokud mi stačí síly a pak padnu.

Léto začíná, všude kolem jsou lidé tak šťastní, plní elánu, energie, letního oblečení, drinků na náplavce, večeří na zahrádkách restaurací.

ŠTÍHLOST nebo ŽIVOT ( jak ten skutečný, tak ten sociální)

vyber si.


2/27 dní

23. may 2017 at 10:17 | Dianay
27 dní - 27 dní do odjezdu k moři. ( 20 června)

Jsem odporná NECHUTNÁ KOULE a musela jsem zrovna TEĎ přibrat.
Nedokážu se sebou tahle žít.

Mám 27 dní na to shodit 5 kilo, alespoň a musím se snažit opravdu CO TO JDE.
Budu to brát jako nějakou challange, svojí vlastní.

ŽÁDNÝ PODVODY, ŽÁDNEJ CHEAT.
Tyhle dny musím jet na milion procent, i kdybych měla kdekoli omdlít.

Chci na váze vidět 46.


Zde jsou pravidla

  • JEDINÉ POVOLENÉ JÍDLO - SOJOVÉ MLÉKO ( V KÁVĚ) A ODTUČNĚNÉ TVAROHY ( NE VÍC JAK 0,5 % TUKU) - maximálně 5 denně ( a v případě extrémního hladu) - jinak se jich budu snažit jíst co nejméně.
  • POSLEDNÍ JÍDLO MAX V 19:00 HODIN
  • VÁŽENÍ + MĚŘENÍ KAŽDÉ 4 DNY
Vážně už se na sebe nemůžu ANI koukat. Takže pojďme na tuhle 27 denní challenge!

 


19/5/2017

19. may 2017 at 19:17 | Dianay |  day after day*
Ježiši to už je vážně skoro konec května?
To je tak hrozný. Ale nic neni horšího než tohle vedro. Ne vlastně, je tady ještě něco horšího, a to moje postava.
Holky co chodí v kraťáskách a šatech.

Já zabalená jak v lednu. Kalhoty, dlouhý kabáty a svetry. Je mi tak vedro, že mám pocit, že omdlím, ale prostě to nesundám. NE nebudu nikde vystavovat svoje nechutný špeky!

Nesnášim se tak strašně moc ... Už dva měsíce bez měsíčků, nechápu to! Prostě to nechápu, dokonce jsem i přibrala. Nevidím se zkresleně. Vidím v zrcadle kdy jsem zhubla a kdy jsem přibrala a hlavně - vidím svoje míry na metru a váhu na váze.
Tak proč?!
Na jednu stranu doufám, že to dostanu, na druhou stranu mám panickou hrůzu z toho, ŽE to dostanu a tedy "jupí mám dostatečný procento špeků na to být zase oficiálně špek", nebo druhá půlka mozku " jsi zase konečně zdravá holka, NORMÁLNÍ HOLKA, VŠECHNY HOLKY, ŽENY NA SVĚTE TO MAJÍ."

Nejhorší je ten vnitřní boj ... Potlačování příšernýho hladu. Boj kdo je silnější. Jestli moje vůle, nebo můj žaludek a HLAD.
Je to jak nějaká loterie.
Pojďte, dávejte sázky na dnešní večer, na dnešní den! Kdo z koho?!

Tohle je fakt život tak strašně na hovno ... Jak říkám, nejhezčí věc na celým životě je jídlo ... jídlo po špatným dni, jídlo prostě pro relax, jídlo s kamarády, jídlo po práci, po škole ... ten pocit pohody ....

Tohle je peklo. Horší než peklo.
Nedávno jsem viděla jedno video -Jako kdybych se ztratila v lese, který ale nikdy nekončí a já v něm bloudila a nikde by NIC nebylo. Začlo sněžit a já měla na sobě jenom noční košil a byla bosa a věděla že umrnu.
Jediná moje záchrana by byla si dát něco k jídlu a z lesa by se stala rozkvetlá slunečná louka ... Ale ne, já preferuji být v ledovém nikdy nekončícím lese plného sněhu a pomalu v něm umrznout ... v hrozných bolestech.


10/5 a 11/5/17

11. may 2017 at 17:39 | Dianay |  day after day*
10/5
Jídlo: 2x bílý nízkotučný jogurt
3x káva se sójovým mlékem

11/5
3x odtučněný tvaroh
káva se sójovým mlékem

-------------------------------------------------------------------
To už je dneska 11.5? To je za chvíli léto? Neuvěřitelné, jak to utíká, vždyť byly před chvílí Vánoce.
Moje nechutná postava je pořád nechutnější a moje zoufalství hlubší a hlubší.

Čím víc stoupá teplota na teploměru, tím větší zima mi je a tím větší deprese mě zaplavuje od hlavy až k patě.
Přijde někdy den, kdy budu hubená, kdy vstanu a budou mi menší kalhoty? Kdy váha bude ukazovat méně?


8/5/17

8. may 2017 at 19:34 | Dianay |  day after day*
Dnešní jídelníček:

snidaně: káva
oběd: kuřecí vyvar se zeleninou
svačina: káva
večeře: kureci vyvar se zeleninou

-------------------------------------------------
Do konce měsíce musim mit 48 kilo, doufam, ze jeste méně. Musim to zvládnout. Leto se blíží a moje nohy, břicho, ruce, prdel jsou tak obrovský!
Jsem normalni tlustá, průměrná holka a tohle skončí.

6/4/17

6. april 2017 at 15:51 | Dianay |  day after day*
Krásné odpoledne zlatíčka,
strašně moc se Vám omlouvám, že nejsem na blogu aktivní.
Možná prostě jenom nechci psát další depresivní články, jelikož mám deprese až po uši. Jsem uplně plná, viděli jste Ztraceni? Je to jako bych byla plná tím černým kouřem. Celá.

Předevčírem jsem skončila v nemocnici. Byla jsem v práci, vše ok a najednou šílená bolest břicha, ale příšerná, nemohla jsem chodit, hýbat se, ani dýchat!
Chtěla jsem si zavolat sanitku, ale nakonec jsem do nemocnice na pohotovost došla pešky. Zhroutila jsem se a už ležela na kapačkách, udělali mi vyšetření, problém s tenkým střevem, nestravuji dobře potravuju - další dvě kapačky a mohu jít.
Břicho mě přestalo bolet, samozřejmě jsem nic o Fenolaxu, ale nic o anorexii neřekla.
Proto nikdo nikdy nebude vedět, co mi je.

Večer jsem přišla domu a řekla jsi. Sakra! Stačí .. dost!
Koupila jsem si cottage, tuňáka a zeleninu, udělala si salát a doufala, že konečně tohloe bude ten moment - začít jíst pomalu a zdravě.

Tak naivní?
Hned ten večer jsem si vzala 12 projímadel. Takový křeče, takové bolesti, několikrát jsem nestačila doběhnout na záchod.
Jsem neponaučitečitelná a umřu, vím to, ničím se tak moc, že brzo umřu.

Vynechala mi menstruace.

Holky, vážně nevím co dělat, tohle je cesta do pekla. Nikam to nevede a já umírám a umřu prostě.... Ale místo toho, abych se poučila z toho, co se mi děje co dělám?
Pokračuji a ještě hůř a víc - projímadla, zvracení.

Chci být normální, přirozeně štíhlá, chci aby to už skončilo....

24/3 2017

24. march 2017 at 18:16 | Dianay |  day after day*
Zdravím vás panenky,
moc moc se omlouvám, že na blogu nejsem moc aktivní.
Práce, škola, je toho teď na mne opravdu hodně.

Znáte to, snažíte se být perfektní ve všem, až se vám nakonec nedaří vůbec nic? To je přesně můj případ.

Hubnutí? Spadám do toho stále víc a víc, snažím se vždy alespoň na malou sekundu přestat myslet na svoje špeky na břiše, nohou, rukou, zadku .... Ale nejde to.
Můj žaludek si už zvykl, hlad ani nepociťuji. Nynější problém je soustředěnost, vyčerpanost, motání hlavy, pocity na omdlení, černo před očima... A jak s tímhle vším mohu přestat myslet na hubnutí? Nejde to.
Je mi pořád zle.

Jím mléčné, nízkotučné tvarohy a jogurty se sladidlem a piji kávu poze se sojovým mlékem. Kravské jsem uplně vyřadila, ani ne tak kvuli dietě, ale kvůli chuti. Už ho nedokážu pozřít.
I když se snažím, jak to jde, stejně mi přijde, že jsem pořád jak na začátku, přijde mi, že se mi to prostě celé zastavilo a tělo prostě odmítá hubnout dál.
Ani si neumíte představit, jaký pocit zoufalství to je.

Zima, zima a zima, drkotající zuby s 10 stupni venku. Kouřím jednu za druhou, nedokážu přestat, jsem tak unavená, ani si to neumíte představit. Každý den po práci mám pocit, že ani nedojdu domu, jak je mi zle.

A tohle všechno proč? Abych měla pořád stejnou váhu? Abych bla pořád stejně tlustá?
Tohle je tak hrozně nefér .... Nesnáším to.

Ještě víc omezit jídlo? Kdyť jím jenom odtučněné jogurty a tvarohy, kdybych jedla ještě méně, můžu si začít kopat hrob. Nebo lépe ... Prostě bych ráno nevstala z postele, už teď to nezvládám...

Já nevím už co mám dělat, jíst ještě méně?
POMOC

Šikanování sebe samotné

13. march 2017 at 17:19 | Dianay |  day after day*
Dobré odpoledne zlatíčka,

opravdu nutně se potřebuji vypsat ze zmatků a situací, co se mi teď dějí. Pracuji, chodím do školy, musím začít dělat na bakalářce, jsem pořád v jednou kole, odjíždím do Itálie za dva týdny, s přítelem si hledáme nový byt ....

Zní to jako klasický a obyčejný život ještě obyčejnější holky?
Kéž by

Jsem mentálně a psychicky na dně.
Opravdu, je to jako bych na tom každý den byla hůř a hůr. O fyzické stránce raději ani nemluvím, ale ta psychická je na tom praděpodobně mnohem hůř.
Cítím se unaveně, bez energie. je mi špatně, vidím rozmazaně, točí se mi hlava.
Nedokážu se na nic soustředit, jakmile se snažím změnit trochu myšlenky, můj žaludek a má motající se hlava se mi ozvou. Snažím se to zastavit teplým čajem a kafem, liju do sebe jedno za druhým ( Kafe ne, protože mléko má moc kalorií, takže jen pár kafí.)

V mých 17 letech jsem se z anorexie dokázala dostat a 3-4 roky po ní nebyly ani známky a stopy. Párkrát jsem samozřejmě měla černé myšlenky a už už jsem do toho začala spadávat, ale při 53 kilech jsem si dala vždy zpátečku a šla na pizzu nebo těstoviny s kamarádkou a vše zapila PiňaColadou a pomalu, ale jistě se vrátila na 60 a něco kilo, sebevědomá, veselá, usměvavá.

Teď budu na 49 kilech zničená, strhaná, s obličejem, který se podobá spíš smrtce. Počítající každou kalorii a minutu, kdy si budu moct dát další nízkotučný jogurt, nebo tvaroh.
Před kamarády dělám, že nic, jsem strašně v pohodě samozřejmě, před lidmi z práce, ani nevíte, jak chválím jídlo a jaký vypadám, že jsem jedlík.
Zrovna teď jsem kolegyni řekla, jak tady voní pizza, že si po práci pro jednu určitě půjdu.

Ale koho to zajímá, komu to cpu? Komu se snažím dokázat, že jsem pohodová holka, mentálně a psychicky v pohodě? Lhaní sama sobě. Klasika.
Šikanování sama sebe, trestání se do úmoru?
Proč? Proč? Tak sakra PROČ?

Všechno si to uvědomuju, vím a znám všechny články, knížky, sloupky, definice a příznaky anorexie bych mohla přednášet na vysokých školách a stala bych se jistě velmi váženou.

Nenávidím se za to, opravdu se za to nenávidím.
Kdyť je život přeci jen jeden, kdyť je mi 22. Na co budu vzpomínat? Nejsou to blbý kecy, je to pravda. Každou minutou co se takhle trápím zahazuju svůj život do koše.
Ano, zním velmi velmi inteligentně, jako člověk, co si to všechno uvědomuje.
Ale kdyť ano, bez schopnosti s tím něco udělat.

Mezitím co píšu tenhle článek, jsem si 6x sáhla na špek na břiše a koukla na svoje ruce .... Kdy tohle skončí?
Kdy přestanu jíst jen otučněné tvarohy a pít sojové mléko? ( a i ty jíst omezeně?)

Proč jsem se nemohla narodit, jako ostatní holky s rychlým spalováním, víte ty holky, máte je určitě ve svém okolí, ty co denně snědí 20 čokolád a 30 baget s majonézou a vypadají pořád stejně. Už víte?

Bože nechci po tobě tohle.
Ale chci si občas něco dát, i málo, něco teplého .... A nepřibrat, nemít hned 2 kila nahoře. Já vím, říkáte si, nemožný, nemůžeš hned přibrat ... Ale já hned přiberu.

Prosím, chci jít s přítelem občas na večeři a s kamarádkou do kina a dát si popkorn, nebo kafe s dezertem. Chci jít tancovat a dát si drinky. Chci jít na pizzu a dát si na ní dvojitou porci sýru, jako jsem byla vždycky zvyklá. Ráno si dát nálož ovesné čokoládové kaše, jak já miluju čokoládu ... Nebo obyčejný chleba se šunkou, i ten žitný, extrémně zdravý, klidně ten, se sýrem, máslem a šunkou, babiččinu rajskou, svíčkovou, její cheescake s bílou čokoládou .....

P R O Č

9/3 2017

9. march 2017 at 20:52 | Dianay |  day after day*
Zdravím Vas zlaticka,

strasne me mrzi, ze se neozyvam, ale je toho ted nejak moc.
Jsem porad nervni, mam hlad, je mi špatně, vecer usinam s tim, ze rano asi nevstanu a rano se probouzim s tim, ze se uz nedokazu nikdy zvednout z postele.

Ano, ziju ve svém vlastním pekle, ve kterém asi shniju.
Spravne. A ja prosim vsechny, kdo netuší, co probíhá v me hlavě, at se laskave nevyjadřuje. To je jako bych nadavala nějakému alkoholikovi, nebo schizofrenikovi, ze jsou magori a ze jen mi jich líto a ze nechapu, proc se jako nevyleci? Tak Jezis at přestane pit ne?

TAK JEZIS ZACNI JIST NE?

Tak jednoduché to neni přátelé.

Jim stale tvarohy a presnidavky. Ale nehubnu, proste to nevidím, zoufalství .... prijde mi, ze snad pribiram.

Next articles


Where to go next